Dosažení remise ještě nemusí znamenat úplné vyléčení. V těle mohou přetrvávat ložiska, která nelze uvedenými metodami zjistit, a která mohou být zdrojem nového vzplanutí nemoci, tzv. relapsu. U některých onemocnění proto může léčba pokračovat.

Druh i četnost jednotlivých vyšetření určí pacientovi jeho ošetřující lékař, a to na základě diagnózy i individuální anamnézy pacienta. Po úspěšné onkologické léčbě máte dvě možnosti: buď nadále docházet na kontroly na onkologii, nebo docházet ke svému praktickému lékaři.

Záleží jen na vašem rozhodnutí a domluvě s vaším onkologem. Pro praktické lékaře byla vytvořena metodika - doporučené postupy, které popisují, jak má být stav onkologických pacientů po úspěšné léčbě kontrolován. V péči o pacienty v remisi nejde jen o včasný záchyt  případného návratu nemoci, ale také o péči v souvislosti se zvýšeným rizikem přidružených nemocí, které mohou souviset s primární onkologickou léčbou.

Praktický lékař dostane kromě obecných doporučených postupů také podrobnou písemnou zprávu, která zohlední individuální rizika pacienta a doporučení ošetřujícího onkologa, co má být u konkrétního pacienta sledováno.

Nejdůležitějším ukazatelem přetrvávání nebo návratu rakoviny je prostatický specifický antigen (PSA). Základní vyšetřovací metodou je tedy sledování hladiny PSA. Váš onkolog nebo praktický lékař vám bude pravidelně kontrolovat PSA a další testy v intervalech, které sám určí.

Zeptejte se svého lékaře, jaká vás nyní čekají vyšetření a v jakých intervalech. Informujte se o případných příznacích návratu onemocnění a možnostech diagnostiky. Měli byste vědět, kam se obrátit, když se objeví nějaké potíže.

Schéma ambulantních kontrol v průběhu dispenzární péče je nastaveno tak, aby byl případný relaps onemocnění diagnostikován v co nejčasnějším stádiu. Při podezření na návrat onemocnění neváhejte kontaktovat svého onkologa nebo praktického lékaře i v mezidobí.

Dispenzarizace je založena na pravidelných vyšetřeních, jejichž četnost a druh určí ošetřující lékař. Jelikož je v prvních letech po úspěšné léčbě riziko návratu nemoci vyšší, jsou i tato vyšetření a prohlídky častější - až několikrát do roka. S postupem času se jejich četnost snižuje až nakonec pacient dochází na kontroly jedenkrát ročně.

Důvěřujte stanovenému plánu dispenzarizačních vyšetření a nepožadujte jich více, než je doporučeno. Příliš mnoho vyšetření může být stejně škodlivé jako se na vyšetření nedostavit.

Lékaři účinnost onkologické léčby mimo jiné posuzují podle doby přežití bez nemoci nebo její progrese (opětovný růst nádoru). Čím delší je remise, tím větší je pravděpodobnost, že byla rakovina skutečně vyléčena. Pokud je pro konkrétní diagnózu 95 % pravděpodobnost 5 letého přežití bez nemoci, znamená to, že po této době bude 95 % pacientů stále v remisi. Jinými slovy, je vysoce pravděpodobně, že nejméně dalších 5 let se vám ani rakovina nevrátí. Jelikož současné terapeutické možnosti rakoviny výrazně prodlužují pacientům život, lékaři často uvádí míru pravděpodobnosti, že nemocný přežije 10, 15 nebo i 20 let.

V souvislosti s rakovinou nemůžeme o jistém uzdravení mluvit nikdy. Ale není třeba se lekat ani propadat bezmoci. V některých případech je totiž pravděpodobnost návratu nemoci tak nízká, že pacienty lze považovat v podstatě za zdravé. V určitém věku se také dá říct, že je pravděpodobnější, že pacient zemře z jiné příčiny než v důsledku nádorového onemocnění.

Nejdůležitějším ukazatelem přetrvávání nebo návratu rakoviny je prostatický specifický antigen (PSA). Základní vyšetřovací metodou je tedy sledování hladiny PSA. Součástí kontrol by také mělo být vyšetření přes konečník k odhalení případného lokalizovaného návratu onemocnění (recidivy).