Vzhledem k tomu, že zvětšená prostata u mužů utlačuje močovou trubici a dráždí močový měchýř, mezi typické projevy patří obtíže při močení. Zvětšující se předstojná žláza totiž zužuje průsvit močové trubice, čímž dochází k oslabení proudu moči, který navíc často bývá  přerušovaný. Muži tak při močení musí vynaložit mnohem větší úsilí.

Dané úsilí může být nepříjemné, ale nikdy by ho neměly doprovázet pocity pálení nebo řezání. V takovém případě by se totiž s největší pravděpodobností jednalo o infekci močových cest, která může, ale nemusí být komplikací zvětšené prostaty. V každém případě je nutné tento problém co nejrychleji začít řešit.

Po vymočení pak muži vlivem tlaku na močový měchýř mívají pocit nedokonalého vyprázdnění, jelikož se zde v oblasti prostaty vytvoří jakýsi val. Za ním pak vznikne kapsa, v níž se postupně hromadí moč, která nedokáže danou překážku překonat. To také souvisí s častějším nutkáním k močení, které doprovází naléhavá potřeba se co nejrychleji vymočit.

V některých případech ovšem může docházet také k samovolnému úniku moči (inkontinence) a mezi příznaky zvětšené prostaty se řadí také nykturie, což je častá potřeba močení v nočních hodinách, která probouzí pacienta ze spánku. Výjimkou pak není ani postevakuační dribbling, kdy po vyprázdnění dochází ještě k malému úniku moči (většinou, když pacient opouští toaletu).

Typické projevy zvětšení prostaty

• Opožděný začátek při močení,
• slabý nebo přerušovaný proud moči,
• časté odkapávání moči,
• nepříjemný zápach,
• pocit neúplného vyprázdnění,
• neustálé nucení na močení,
• časté močení během dne i noci.

Tyto obtíže mohou výrazně zhoršit kvalitu pacientova života a zároveň ho často nutí ke změně životního stylu. Muži se například vyhýbají pití před spaním, raději nechodí na veřejné akce nebo přizpůsobují svůj režim tak, aby se neustále pohybovali v blízkosti toalety. Problémy se navíc časem stupňují a později může dojít k močové retenci, kdy se pacient nemůže vůbec vymočit.

V blízkosti prostaty se mimo jiné nachází také nervy a cévy, které mají vliv na ztopoření penisu. Z toho důvodu mohou někteří pacienti zaznamenat různé druhy souvisejících obtíží, kam patří například:

• poruchy erekce,
• bolestivá ejakulace,
• přítomnost krve v ejakulátu.

Pokud se u vás objeví tyto potíže je vhodné navštívit lékaře. Pouze on může stanovit diagnózu a vyloučit vážnější onemocnění, která ve svých počátcích vykazují velmi podobné příznaky.

Je-li vám více než 50 let, nebo více než 40 let a ve vaší rodině se vyskytla rakovina prostaty, docházejte na preventivní prohlídky v intervalech doporučeným vaším lékařem, obvykle každé jeden až dva roky.

Lékař jako jediný může stanovit diagnózu a vyloučit vážnější onemocnění, která ve svých počátcích nemusí vykazovat žádné specifické příznaky. Pro vyhodnocení vlastních potíží se doporučuje vyplnit mezinárodní test prostatických příznaků (I-PSS). Test můžete vyplnit zde.

Návštěvu lékaře neodkládejte, pokud:

• objevíte krev v moči
• budete mít bolesti v podbřišku
• neudržíte moč
• přestanete úplně močit

Pokud jsou vaše potíže mírné nebo vás výrazně neobtěžují, lékař pravděpodobně doporučí sledování, docházení na pravidelné prohlídky, úpravu životního stylu a pitného režimu. Symptomy BHP se mohou časem zmírnit i bez nutnosti užití léků.

Je vhodné omezit kouření (nikotin dráždí močový měchýř), pití kávy, alkoholu, silného čaje, a většího množství tekutin na noc. Celkový denní příjem tekutin by však neměl klesnout pod 1,5 litru. Doporučuje se také předcházet zácpě.

U pokročilejších forem BHP vám lékař předepíše lék na zmírnění průběhu onemocnění. Základem jsou dvě skupiny léků:

• alfa-blokátory – uvolňují svalstvo prostaty a hrdla močového měchýře, čímž zlepšují odtok moči, účinek nastupuje zhruba za 1 – 2 týdny.
• blokátory 5 – alfa reduktázy – ty ovlivňují činnost pohlavních hormonů, zejména testosteronu, potlačují nepřiměřený růst buněk prostaty.

Pacientům, u kterých nedojde ke zmírnění potíží po užívání léků, nebo u kterých zvětšená prostata působí výrazné nepohodlí a komplikace, lékař doporučí chirurgické řešení (endoskopická, laserová nebo u větších prostat využívaná otevřená operace).

Rostlinné preparáty k léčbě BHP jsou poměrně bezpečné a dobře snášené, jejich účinek však nebyl dostatečně prokázán klinickými studiemi. Zůstává tedy mnoho nezodpovězených otázek ohledně složení, extrakce, kvantifikace a mechanismu účinku těchto látek.

Patří sem například:

• kořen kopřivy dvoudomé,
• měsíček lékařský,
• vrbovka malokvětá,
• slivoň africká,
• třapatka nachová,
• třepatka úzkolistá,
• dýňová semínka,
• trpasličí palma (Saw Palmetto).

Užívání rostlinných přípravků se pro jejich nejistý účinek paušálně nedoporučuje. Pokud ale máte mírné příznaky BHP a chcete vyzkoušet alternativní terapii, poraďte se se svým lékárníkem či lékařem, zda a který přípravek je pro vás vhodný.